Na jaře roku 2016 jsme se s kamarádkou Marií Kučerovou rozhodly, že nebudeme jen číst zprávy o ukrajinských politických vězních, ale že jim samy napíšeme. Poslaly jsme jim něco na čtení (úryvek z Havlovy Moci bezmocných (tento rok vyšla v ukrajinštině v Českém centru Kyjev), a vzkaz, že na ně myslíme.
A návod, jak vězňům můžete napsat ivy, předkládáme s Maruškou tady:
Jaký dopis dojde do ruského vězení?
- Pravidla neexistují, jde o to zvýšit pravděpodobnost – jasná pravidla nejsou. Následující rady jsou souborem několika internetových stránek a doporučení lidí, kteří mají s touto disciplínou zkušenosti.
- Nečekejte odpověď – Věznice dopisy doručují, ale ty, které vězni napíší občas neodešlou. Zvlášť ne ty do zahraničí.
- Neposílejte balíčky – každý vězeň může ročně obdržet jen určitý počet balíčků – příbuzní ví sami nejlépe, co jejich blízký potřebuje.
- Psát můžete i elektronicky – služba Rosuznik nabízí možnost posílat politickým vězňům dopisy elektronicky http://rosuznik.org/write-letter – tato organizace za vás dopis vytiskne a odešle přímo z Ruska. Panuje tu přímá úměra mezi vzdáleností a šancí, že dopis dorazí – čím kratší vzdálenost, tím spíš si vaše psaní vězeň přečte. (http://letmypeoplego.org.ua/uk/support/letter/ – seznam adres, které jsou neustále aktualizovány po kliknutí na ADDRESSES)
- Napište dopis v ruštině – Každý dopis prochází cenzurou. Jestliže je napsaný v jiném jazyce, musí být přeložen a tím se zmenšuje šance, že si najde svého adresáta. Ukrajinština také není nejlepší volba…
- Hlavně neutrálně – Fráze jako „Sláva Ukrajině,“ moc šancí nemá. I pohledy vybírejte s ohledem na situaci.
- Přidejte obálku a prázdný papír – Vězni nemají obálky ani dopisní papír. O vše musí žádat. I přesto, že odpověď nepřijde vám, může „váš“ vězeň použít obálku i papír, a napsat třeba své rodině.
- Pohledy jen v obálce – Dopis musí být dopisem, pokud se rozhodnete pro pohled, schovejte ho do obálky a adresu napište až na ni.
- Jakou mají adresu? – zde naleznete seznam adres spolu s krátkými profily politických vězňů – (bohužel jen v ruštině): http://rosuznik.org/arrests
(Jeden z vězňů, respektive jeho bratr, se s námi dokonce spojil. Několik měsíců po odeslání dopisů se mi přes facebook ozval bratr jednoho z vězňů. Saša mi prý vzkazuje, že velmi děkuje za dopis a čtení, ale nemůže odepsat, protože může posílat dopisy jen po Rusku.
Byly jsme překvapené a zároveň zvědavé: jak se žije rodině vězně? Jak se má Alexander? Z desítek jmen, která jsme psaly na obálky a věděly o nich jen zhruba něco ve smyslu, že „bojoval na Majdanu a teď trpí v ruské base“, se před námi klenul příběh, který se nás najednou týkal. (Rozhovor s matkou a bratrem Alexandera Kostěnka si můžete přečíst tady.))
Klíčová slova: Kostěnko Ukrajina Rusko politický vězeň vězni dopisy