To je to, co sdílíme
Ve Frankfurtu se nechodí kolem horké kaše a mluví se o tom, co se děje ve světě. Prezident veletrhu Jürgen Boos při zahájení zdůraznil, že v současné době je na světě zakázáno asi 100 000 knih a vyzval k boji za svobodu slova. Proto prostor dostalo šest syrských nakladatelství, diskuse a čtení se soustředily na Islámský stát, ale i Ukrajinu, současné dění v zemi i literatuře. Byl přečten dopis turecké novinářky a spisovatelky Asli Erdoganové, která je vězněná za svoji solidaritu s kurdskou a arménskou menšinou. Erdoganová v dopise vyzvala k hledání pravdy skrze literaturu. 130 tureckých spisovatelů a novinářů je v současné době vězněno a 140 mediálních, literárních či obecně kulturních subjektů bylo zrušeno.
A pravda se tentokrát hledala vskutku poctivě. Turkové demonstrovali proti prezidentu Erdoganovi, během sobotního odpoledne se vzedmula vlna odporu proti oficiální reprezentaci i na íránském stánku. Pravda a láska se pravidelně skloňovala i na českém stánku, kde se tento rok připomínaly nedožité 80. narozeniny Václava Havla. Tibetská vlajka tu sice nevisela, ale vystoupili teolog Tomáš Halík, novinář Karel Hvížďala a spisovatel a ředitel knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Ruský stánek nacházející se hned vedle českého naproti tomu zdesetinásobil počet i hlasitost čtení a diskusí a lákal na „temné nebe a bílé mraky“.
Letošním čestným hostem veletrhu bylo Nizozemí a Flandry. Instalaci koncipovali jako mořskou pláž, kde ležíte za nedělního pošmourného odpoledne a někdo vám do ucha šeptá básně. Tu moji napsala Miriam van Hee a byla o čem jiném než o lásce. Moře jako sdílený prostor, poetický, ale i politický fenomén. Co všechno najdeme na pláži? Připlouvají předměty, v současnosti i lidé se svými příběhy. Veletrh slavnostně otevřel mladý nizozemský spisovatel Arnon Grünberg, významný romanopisec, ale i autor reportáží a dramatik, spolu s básnířkou Charlotte Van den Broeck, zástupkyní nejmladší generace literátů. Nizozemci a Flandřani hýřili nápady, na popud organizátorů bylo přeloženo 132 knih, bylo možné se nechat diagnostikovat a nechat si předepsat lék v podobě knihy nebo prožít příběh skrze brýle, co simulují virtuální realitu. Na výběr bylo prožít svět očima psa nebo ženy, co skočí z balkonu. Křehkost lidské existence na vlastní kůži.
Německou knižní cenu získal Bodo Kirchhoff za svůj román Příhoda (Widerfahrnis), ve kterém vypráví o lásce ve stáří, ve kterou už se nedoufalo. Kirchhoffovým tématem vždy bývají vztahy, láska, míjení a sbližování se, ale i jazyk a jeho zneužívání. Reither a Leonie jedou do Itálie a potkají uprchlické děvče, jehož osud jim najednou nemůže být lhostejný. Kirchhoffovi se dle poroty podařilo napsat formálně vynikající text, v němž se spojuje existencialita soukromé a politické roviny života. Někteří literární kritici po vyhlášení ceny nechápavě kroutili hlavou, favority totiž byly román Hool o hooligans zástupce mladé generace Philippa Winklera a autobiografická zpověď Svět v zádech Thomase Melleho, který již léta trpí maniodepresí.
Jedním z významných hostů veletrhu byl kromě Iana Kershawa, Boualema Sansala a Davida Hockneyho bezesporu britský historik Timothy Garton Ash, který na veletrhu představil svoji knihu Svoboda projevu. Ash hovořil o tom, že dnešní multikulturní společnost je otevřená jen zdánlivě, je totiž jen pár témat, o nichž lze upřímně diskutovat. Internet nám ulehčuje komunikaci spíše formálně, u mnohých vede k popudlivosti. „Státy jsou psi, firmy jsou kočky a my jsme myši,“ vysvětluje Ash. Největší kočky jsou mocnější než všichni psi, nehledě na ty největší, dodává s poukazem na to, že v Číně nelze používat google ani facebook. Data jakožto munice, internet jako dobrý sluha, ale zlý pán, jsou také tématem současného románu Američana Jaretta Kobeka Nesnáším tenhle internet.
Islámskému státu, největší hrozbě současnosti, byla věnováno několik diskusí. Harald Welzer, sociolog a sociální psycholog, v jedné z nich dobu, v níž žijeme, popsal jako „postteroristickou“, v níž teroristé jsou novodobí hrdinové, média je tak totiž mnohdy prezentují. Jejich heroizace je rovněž jednou ze strategií Islámského státu při verbování nových vojáků. Welzer dodal, že i s naším hrdinstvím je to bídné, pokud nás víc zajímá nový model iPhonu než nekončící bombardování Aleppa.
Političnost a existencialita Frankfurtskému veletrhu sluší. Nezbývá doufat, že návštěvníci si domů kromě odznáčků s Havlem, předepsané léčby v podobě četby Nizozemce Ceese Nooteboma a metafyzického zážitku s virtuální realitou odnesou i nutnost převzít zodpovědnost nejen za svůj život, ale i za dění na této planetě.
(nezkrácená verze článku pro HN)